15) Préteritum
jednoduchý čas minulý, používá se ve vypravování a při popisu
a) préteritum slabých sloves (pravidelných)
u sloves, která mají v kmeni t a d vkládáme v 2. osobách -e
→ př. ich wartete
u odlučitelných sloves – předpona na konec
studieren:
ich studierte wir studeirten
du studiertest ihr studiertet
er/sie/es studierte sie studierten
b) préteritum pomocných sloves
werden:
ich wurde wir wurden
du wurdest ihr wurdet
er/sie/es wurde sie wurden
sein:
ich war wir waren
du warst ihr wart
er/sie/es war sie waren
haben:
ich hatte wir hatten
du hattest ihr hattet
er/sie/es hatte sie hatten
c) préteritum způsobových sloves
mizí přehláska – v préteritu neexistuje, koncovky jsou stejné jako u slabých sloves v perfektu
dürfen – ich durfte
können – ich konnte
mögen – ich mochte
müssen – ich musste
sollen – ich sollte
wollen – ich wollte
wissen – ich wusste
können:
ich konnte wir konnten
du konntest ihr konntet
er/sie/es konnte sie konnten
d) préteritum silných sloves (nepravidelných)
dochází ke změně kmenové samohlásky – např. fahren – fuhr
dochází i ke změně souhlásky – např. gehen – ging
1. a 3. osoby č. j. mají nulové koncovky, ostatní mají koncovky přítomného času
po t a d následuje -e
e) préteritum smíšených sloves
brennen – hořet
kennen – znát
nennen – nazývat
rennen – utíkat
senden – poslat
wenden – obrátit
denken – myslet
bringen – přinést
koncovky podle slabého skloňování
změna samohlásky podle silného skloňování e → a
př. denken – dachte
bringen – brachte
kennen – kannte
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
Články na hledaný výraz „Konjunktiv préterita“ naleznete na bezuceni.cz